Začátky mé hudební tvořivosti nebyly nikterak vyjímečné. Sahají někam do věku 14 let, kdy jsem obdržel ruskou (tehdy vlastně sovětskou) kytaru a začal  docházet na kurzy mučení. Ona kytara měla totiž kromě děsně tvrdých strun ty struny vysoko převysoko nad hmatníkem, nedala se dokonale naladit, ale měla a dodnes má docela hezkej zvuk ... dnes je talismanem jedné z chat v Orlických horách a pomohla mi k napsání několika písní, mj. i  Indickýho čaje a Peška; po této kytaře následovala řada dalších ... až na jednu, kterou jsem věnoval "Praze", nezměnily tyto kytary svého majitele....

Jako příznivec folku, některých oblastí popu a melodičtějších rockových produkcí jsem nebyl nikdy sto zcela zanevřít na ten který hudební směr. A tak folkové aranže písniček prvotiny "Nebudeš vědět" vystřídala "Počmáraná" se svou poměrně pestrou instrumentací.

 

Pro mne, jako interpreta, který z kytarové hry použije jen tak akorát to málo co je třeba pro melodii a rytmus, byla setkání s dobrými muzikanty vždy svým způsobem rozhodující z hlediska aranží písní.

Tedy jmenovitě. Podobu mé folkové prvotiny "Nebudeš vědět", kazety z r.1999 ovlivnili ponejvíce: Jana Štefanidesová - vokály, které zní především v případě písní Les a Kačecí máma stále velmi hezky; Lucka Füsiová - krásné aranže houslí v obou zmíněných písních, Ondra Moravec svou čitelnou a zajímavou basovou linkou vytvořil tehdy základ prvotiny a v neposlední řadě Martin Kodytek - kytarista s bohatou fantazií, invencí a organizačním duchem. Jedno kratší kytarové sólo v písni Patti Smith vytvořil Tomáš Folberger, zajímavý motiv na basu tehdy přihrál Zdenda Driemer do písně Pešek.

 

S přituhující dobou všudypřítomného spěchu bylo stále nesnadnější domluvit volné termíny s muzikanty, které jsem znal ....

Nezbylo nic jiné než obdarovat sám sebe.  Ke slovu tedy přichází studio s profesionálními muzikanty.

Krok do neznáma - z Týniště nad Orlicí, do Domažlic ...

Věřím, že písně  "Počmárané" vyznívají, jak můžete nakonec posoudit, v kontextu celého CD

bez výraznějších hluchých míst. V některých písních lze potkat velice zajímavé a invenční aranže kytar,

saxofónu, basy i kláves... a v případě  Pravěku, Gruzaviku a Počmárané se,

podle mého osobního názoru, podařilo vytvořit krásný hudební obraz .....

Je možné, že jiní jsou a budou jiných názorů, případně shledávají zajímavějšími jiné písně, tak už to

v otázkách vkusu bývá...

Rozhodující pro mne jako autora je dát posluchačům možnost poslechu písní, které

z té či oné příčiny jsou pro mne důležité. A jestli najdete jednu, kteráVám stojí za opakovaný poslech,

pak je potěšení na mé straně.

 

..šuplík má totiž duši pouze dřevěnou ...

 

29.srpna 2009 během křtu CD Počmáraná se můj čas

přibližně po dobu jednoho roku protnul s východočeskou kapelou NOVÝ STANDARD. Společně jsme uspořádali

koncert v AC Klubu v Hradci Králové, příjemné bylo též vystoupení 15.května v pořadu ČR 2 Tobogán,

kde jsme živě odehráli Počmáranou, Pravěk a Vagóny. Záznam pořadu najdete na těchto stránkách v diskografii.

 

V roce 2011 jsme si v rodinné sestavě zahráli v Kavárně Potrvá, příjemná byla jam session

s Bobem Hochmanem během vernisáže v KK Poštovka.

 

2.března 2013 poprvé zazněl kytarově harmonikový duet v podání Julek a Honza Šimkovi. Nenechte se zmást,

příbuzní nejsme, jen naše jména, a troufám si tvrdit, i cesty vynikají podobností. "Cítíš to tak ? Tak to tak udělej !"

Na tuhle Honzovu větu nezapomenu. Je v ní všechno. Nedá se dojít k pravdě, kterou v sobě máme jinou cestou.

Hodně mi připomíná jeden nápis, který jsem tehdy nevnímal tak naléhavě, jako nyní zmíněnou větu.

 


liveAdmin